Významné osobnosti

KAREL IV. - CÍSAŘ A KRÁL

obrázek

Syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, který zasáhl významně do dějin našeho města patřil k největším českým panovníkům. Období jeho vlády je pokládáno za nejslavnější éru českých dějin, v níž česká společnost dosáhla úrovně srovnatelné s nejvyspělejšími částmi Evropy.

Karlův význam státnický, politický, ekonomický, kulturní a náboženský je obrovský, ale nebude předmětem této poznámky – zde odkazujeme ne hojnou a dobře dostupnou literaturu a to odbornou i krásnou.

Povšimneme si jenom blíže Karlova vztahu k našemu městu a hradu. Poprvé pobýval pozdější císař a král na hradě Lokti v roce 1319 a soudě podle líčení Františka Palackého, to nebylo nic příjemného: “ Prudkým hněvem uchvácen král Jan, přichvátal tudíž se zástupcem branným do Lokte, kdež královna s dítkami svými bydlila. Do hradu stoupiv, kázal hned, aby posádka tamější, opustíc místa svá na věžích a zdích, postoupila jich lidem nově od něho přivedeným: a když oni zaraženi rozkazem tak nenadálým, octli se na rozpacích, kázal hned stříleti do nich, jako do nepřátel. Královna ulekla se náramně, domívajíc se zpočátku, že manžel její snad smyslem se pominul: ale z klamu svého brzy vyvedena jest, když on, nejen od nejvěrnějších jejích služebníků a služebnic, ale i odevšech dítek ji odloučiv , do Mělníka ji poslal, kdežto se skrovnou družinou život svůj v osamělosti trávit měla. Čtvero dítek královských (nejmladšímu Přemyslu Otakarovi bylo jen několik měsícův) podrženo v Lokti a nejstarší syn Karel chován co nějaký vězeň s dvěma služkami v jakési temné komůrce, kdežto po dva měsíce nebylo mu světla spatřiti, leda malou dírkou ve zdi.”

Nicméně po této epizodě Karel na Loket nezanevřel – naopak, později, když byl jeho otcem Loket dán v zástavu, Karel jej vyplatil a vrátil koruně.

V prvé polovině 14. století se Karel zdržoval na hradě Lokti poměrně často. Kromě vyřizování státnických záležitostí lovil zvěř v královské oboře, která zasahovala až k údolí říčky Teplá. Existence horkých léčivých pramenů jej vedla k založení svobodného královského města, tehdy nazývaného Teplé Lázně u Lokte – dnešní světoznámé Karlovy Vary. Když Loket v roce 1352 z větší části vyhořel, osvobodil jej král od mnoha daní a rozšířil výsady města. Ovšem také stanovil, že při příjezdu na hrad bude vítán pohárem, v němž bude pět liber švábských grošů. Tento kalich byl na hradě dlouho opatrován jako vzácná památka, ale do dnešní doby se zachovala pouze barokní kopie.

O významu, který Karel IV. Lokti přikládal svědčí i to, že v zákoníku Maiestas Carolina byl hrad zařazen mezi ty, které nesmějí být jakýmkoli způsobem zcizeny české koruně. Tento zákoník nebyl však pro odpor šlechty vydán.

Před smrtí Karel rozdělil říši mezi své tři syny. A tak Loket později připadl Václavovi IV., který vtiskl hradu přibližně dnešní podobu. To je však již jiná část dějin.

Karel IV., český král a římsko-německý císař byl u nás nazýván Otcem vlasti. Zemřel v Praze 29. listopadu 1378.

obrázekobrázekobrázek
obrázekobrázekobrázek
obrázekobrázekobrázek
Náměty, dotazy a připomínky týkající se tohoto webu zasílejte na webmaster(zavinác)loket.cz